ZÁTORY
Zátory

200,-Kč

Bezpochyby nejméně známá legendární kapela. Dnes už archivní nahrávky vzniklé za zcela amatérských podmínek, ale s nebývale kvalitním zvukem.

V souboru, který působil přes 2 roky na konci první pětiletky nového milénia se sešly jemné a křehké duše alternativních veteránů – vyškolených přehrávkami PKS a ostatními radostmi leckdy až příliš reálného socialismu. Skupinu z nicoty vyvzdorovali: Vladimír Línek – hráč na klávesy se zkušenostmi z MCH bandu, a řady dalších skupin (APAD, Nasycen, Stará krev), Zdeněk Konopásek – citlivý bubeník pracující s tichem, neustále obrábějící svůj nástroj k zenové dokonalosti, se zkušenostmi z Dvouleté Fámy a ze spolupráce s Oldřichem Janotou, Pavlem Richterem a Jaroslavem Duškem. Saxofonista Jiří Jelínek s letitou zkušeností s Topolovým Psím vojskem, Tomáš Vodňanský – inspirativní kytarista s rodinnými dadaistickými kořeny a Jarda Kašpar – fakirská postava, jejímž nástrojem - kromě basové kytary - je též virgule, kyvadélko a pájka. Člověk, který vám za týden spíchne z plechovky od čaje dokonalý stereomikrofon.

Kapela vznikla jako vzpomínka a připomenutí počátku 70 tých let – doby, kdy se bigbítová scéna měnila v rockovou – a dosud se hledala. Na dobu tvůrčího kvasu, kdy se od státem tolerovaných souborů oddělovala alternativa, ve které se ještě dalších 10 let dařilo udržet původního ducha a nacházet nové směry vývoje. Na chvíle experimentů a posluchačské vnímavosti, kdy na komerční potenciál elektrické kytary pomýšleli pouze odpadlíci a kdy oficiální soutěže byly předmětem všeobecného pohrdání. Na doby zakázaných oslav muziky a spontaneity, kdy mezi scénou a publikem nestály hráze a baterie ozvučovacích souprav a bezpečnostních agentur.

Inspirována byla pocitem dluhu tam, kde nosné proudy domácích tvůrčích sestav byly neprávem upozaděny rakovinou politické korektnosti a později komerce, která veřejný prostor zákonitě opanovala. Pocitem studu ze situace kdy tuzemské, naprosto objevné a unikátní cesty k novému pojetí významu slova, zvuku a melodie (jak je nastínili například Oldřich Janota, Pavel Richter, ale i Mikoláš Chadima, v jakémsi mixu kořenícím v unikátním skrytém zdroji Slovansko – Germánsko – Židovského soulu) byly opomenuty již tzv. svobodnými médii a nebyly dále rozvíjeny nastupující tvůrčí generací.

Proto zvoleno bylo slovo Zátor. Slovo pozapomenutého významu, značící barieru v přirozeném proudu řeky, hlubinu a vír – navíc fonemicky nejblíže slovu Satori. Možná – řečeno s klasikem „slábnou slova zlá i dobrá“ – ale dokud lidé žijí, bude jejich význam obnovován. Neboť „dobří lidé kráčí vyrovnaným krokem – a ostatní kolem nich tančí dobové tance“

Vladimír Línek texty, zpěv, klávesy (kapelník)
Tomáš Vodňanský kytara
Jiří Jelínek saxofon
Jarda Kašpar basa
Zdeněk Konopásek bicí, trubka

Nahráno v Praze Dubečku (2004, 1-9) a ve Strašnicích (2005, 10-15) remaster Ondřej Ježek, studio Jámor 2011, typo Carton Clan

skladby:
1. za křídly ložnic
2. co vidět je
3. tma
4. králík
5. kabát
6. Lov
7. jirchář
8. Nepřítel žehu
9. čáry
10. Skutečnost
11. tráva
12. poslední básník
13. propil
14. jaro
15. mladej jde domů

Vyšlo v roce 2011


Přidat do košíku:

  • Kód: EPP-ZAT-2
  • 3 kusů skladem
  • Vydavatel: Polí Pět


Tento produkt byl přidán dne Neděle 12. červen 2011.

Vaše IP adresa je: 54.92.190.11
Design by Fido; Web by Slavik